Středočeský kraj
email: crimson@seznam cz

Mé počátky fotografování spadají do roku 1978, kdy jsem ve fotokomoře poprvé bojoval se svitky naexponovanými  tátovým Flexaretem a při tlumeném světle červené žárovky se těšil na první umělecká díla. Dodnes mi zní v uších zvuk válečku a praskání papíru při vysoušení fotografií žehličkou. Vývoj v oblasti analogové fotografie ale pokračoval a já přešel na kinofilmový kompakt, domácí fotokomoru nahradil profesionální fotolab a v našich albech se objevily první barevné fotografie.

Opravdovou revolucí ale pro mě byla digitální technologie, která mi přinesla nový impuls a motivaci. V roce 2003 jsem si pořídil svůj první digitální kompakt Olympus, cvakat bez omezení, vidět snímek okamžitě, možnost skladovat a zejména prohlížet fotky v počítači, to byla záležitost, která nastartovala asi každého, kdo to s focením začal myslet jen trochu vážně. Pak mi prošlo rukama spousta přístrojů od různých ultrazoomů Canon, Panasonic, Fuji, ale opravdový obrat nastal tehdy, když jsem se prvně podíval do hledáčku digitální zrcadlovky Canon 20D, to byl pro mě doslova šok vidět obraz uvnitř přístroje tak, jak ho vidí druhé oko.

Naplno jsem se však fotografování začal věnovat až poté, co jsem si v roce 2009 pořídil svou první digitální zrcadlovku Canon EOS 1000D se dvěma setovými skly 18-55mm a 70-300mm. Vůbec mě ale nenapadlo, jakou vlastně spouštím řetězovou reakci. Říká se, že koupí zrcadlovky začíná nekonečný kolotoč výměn objektivů a nejinak tomu bylo i u mě, dva roky jsem se seznamoval s technikou, prováděl spousty testů, rukama mi prošlo nespočet objektivů od Tamronů po Sigmy, abych ve finále stejně skončil u Canonu. V průběhu dalších zhruba dvou let jsem se začal pomalu orientovat z běžného cvakání na promyšlenější fotografie, dokoupil jsem objektivy, filtry, stativ a další různé harampádí. Dnes fotím 6Déčkem a vlastním kvalitní profesionální „L“ skla a tak nějak mám pokryté celé ohnisko od 14 – 800mm.  A když už jsem měl výbavu a teoretické znalosti z knih a internetu, bylo třeba vše zúročit.

Tvrdím, že fotím, abych cestoval, a cestuji, abych fotil, a rodina trpí, časově, finančně. Rád trávím volný čas v přírodě, a proto se zabývám převážně focením krajiny, ale také zvířat. Většina mých fotografií je pořízena za rozbřesku, tedy v okamžicích, kdy je příroda, dle mého názoru, nejkrásnější , ranní mlhy se ještě nestihly rozplynout a rosa předvádí svá kouzla. Mým nejoblíbenějším krajem je bezesporu Českosaské Švýcarsko, kde mám chalupu a kde také vzniká většina mých fotografií. Trávím zde hodně času a naběhám ročně mnoho kilometrů. Kvalitní fotografie krajiny se prostě musí vychodit a člověk musí být na správném místě ve správný okamžik.

Mimo Českou republiku vyrážím i do exotičtějších míst, ať už je to Bavorský les, rakouské Alpy, italské Dolomity, Chorvatsko, ale také třeba ostrov Helgoland v Severním moři či Norské Lofoty, ostrov Runde nebo Madeira, v plánu je Toskánsko, Tenerife, Skotsko, Irsko, Island a časem možná i nějaká ta exotika, vše je ale o čase a především o financích, ale to asi každý koníček, pokud to člověk dělá s láskou a zaujetím.

Nejvíce ze svých fotografií si cením fotky ledňáčka říčního, se kterým jsem strávil u vody mnoho měsíců skrytý a maskovaný ve fotostanu, mnohdy promrzlý na kost, bylo to dlouhé seznamování, ale získal jsem tak po čase pěkné snímky tohoto létajícího drahokamu, jak je také často nazýván.

Fotografie prezentuji na svých webových stránkách www.photostepan.cz
pořádal jsem několik výstav, sem tam vyhrál nějakou soutěž, občas mě osloví nějaká agentura, požádá o ten či onen snímek, ale to je tak vše, zkrátka fotím čistě pro sebe, pro radost a pokud někdy nahlédnete do mé galerie, budu za to rád.